Je to už nějaká chvíle, co vláda představila důchodovou reformu, kterou se snaží bojovat s nedostatkem peněz v důchodovém systému. Ten je dán poměrně logickou situací – obyvatelstvo stárne, což způsobuje čím dál tím vyšší náklady, které s sebou přináší nutnost zabezpečení čím dál tím vyššího počtu lidí v důchodovém věku. Vzhledem k tomu, že před zmiňovanou reformou fungoval celý systém na tak zvaném průběžném principu (to, co je v daném měsíci strženo a odvedeno lidmi v produktivním věku, bylo rovnou vyplaceno na důchodech), nebylo možné dlouhodobě udržet jeho fungování. Pojďme si nyní přiblížit nově vzniklý pilířový systém a ukázat si, které varianty máte k dispozici pro zabezpečení finančních prostředků pro Vaši budoucnost.
· První pilíř
Pod pojmem první pilíř se skrývá původní systém vyplácení důchodů – lidé, kteří v produktivním věku odváděli ze své výplaty určitou část, a tím jim bylo garantováno, že ve stáří budou dostávat starobní důchod. Jak již bylo zmíněno, tato část funguje na průběžném přítoku a odtoku peněz – proto je pravděpodobné, že se důchody budou s počtem lidí, které je pobírají, neustále klesat.
· Druhý pilíř
V této části nového důchodového systému se snaží stát motivovat pracující, aby si šetřili na důchod více a proto nebyli závislí pouze na penězích, které jim budou vyplaceny z prvního pilíře. Myšlenka stojící za druhým pilířem je velmi jednoduchá – zaměstnanec i zaměstnavatel šetří část odvodů přímo na důchod daného člověka neboli část finančních prostředků je vyňata z průběžného systému a nejde tedy na platby aktuálním důchodcům. V případě zaměstnance bylo stanoveno, že do druhého pilíře přispívá dvěma procenty ze své mzdy; zaměstnavatel se v tomto případě podílí platbou dalších třech procent ze mzdy zaměstnance.
· Třetí pilíř
Třetím pilířem důchodového systému je tzv. doplňkové penzijní připojištění. Jedná se o velmi oblíbený zaměstnanecký benefit, který funguje na principu příspěvků ze strany zaměstnance, zaměstnavatele i státu. Na rozdíl od druhého pilíře mohou být peníze vybrány i dříve než v důchodovém věku, avšak v tomto případě je nutné počítat s dodaněním zaměstnavatelských příspěvků patnáctiprocentní srážkovou daní a sebráním veškerých příspěvků státu.