Pokud se vrátíme ke zmíněnému pražskému orloji, tak tam je jasné, že na jeho zkonstruování měl hlavní zásluhu mistr Hanuš. I když s tím jeho neslavným koncem nás spisovatel Jirásek tak trochu mystifikoval. Víte ale, který český vynálezce a konstruktér se podílel roku 1864 na přestavbě této významné české památky? Byl jím Romuald Božek. Ze školy si jistě všichni dobře pamatujeme, že vynálezcem parního stroje byl Josef Božek. A to byl právě otec vynálezce Romualda Božka. O tomto muži se všeobecně málo ví. Přitom byla jeho hlava stejně chytrá, jako hlava jeho otce.

Divadelní vynálezce

Romuald Božek byl muž, který měl velké pole působnosti. Konstruoval a stavěl
a)      dopravní prostředky– kočár s lůžkovou úpravou
b)      časoměrné přístroje– astronomické kyvadlové hodiny
c)      lékařské přístroje– protéza nohy.
Jeho působení proniklo i do světa umění.Jedním z jeho prvních počinů byla konstrukce divadelní nápovědní budky. Roku 1850 chtělo Stavovské divadlo použít pro zvýšení efektu konstrukci elektro galvanického slunce. Zařízení se však porouchalo, a tak byl výsledek nulový.
·        Romualdu Božkovi se podařilo po čase přístroj opravit, a dokonce zkonstruoval i podařenější typ.
·        Jeho vynález se skládal se čtyř optických zařízení, která věrně imitovala celý východ slunce.
Od té doby měl Božek velice zajímavou a celkem lichotivou přezdívku. Říkali mu Bůh slunce. Po dvou letech po „slunečním úspěchu“ se pokusil o východ měsíce.
o   Pro operu Lohengrin zkonstruoval pohybující se labuť.
o   Do operety Johanna Strausse, která se jmenovala Cagliostro, zkonstruoval přístroj na zjevování duchů.

Jeho věhlas se brzy dostal za hranice tehdejšího Rakouska – Uherska a Božek pracoval i pro divadla v Londýně, Berlíně a Brémách.Několik let před svou smrtí se dostal se svými vynálezy i do Skandinávie.